Růže stolistá

Růže jest tak dobře všem známa, že netřeba popisovati ani její vzhled ani růst. Nalézá se několik druhů růže. Nejznamenitější jsou růže červené a pleťové (bledě-růžová),jichž používáme nejvíce a které hojně rostou. Avšak některé růže bílé, které kvetou na podzim a někdy až do polou zimy, jsou velmi libé vůně. Na mnohých místech v Itálii nazývají tyto bílé růže damaškovými či muškátovými. V Řecku kolem měsla Phillipis roste růže o sto listech, velmi vzácná pro svou znamenitou vůni, kterou vyniká nad ostatní růže.

Přirozenost, moc a účinek: Růže nejsou téže jediné přirozenosti a moci a to pro jich nejednostejné a rozdílné složení či smíšení živlů zevně i vnitř. Z vody a země mají svou studenost a trpkost, od větru sladkost a libou vůni, od ohně skrovnou hořkost a červenou barvu. 

Růže poskytujuje znamenitý účinek při mnohých věcech. Při hojení, tlumí otoky, dobře pomáhá při bolení. Z růží dělají se tožit šťávy, syrupy, léky, med, voda, ocet a olej; při použití růže k přípravě různých těchto věcí dlužno však prve bílý spodek květíních lístků růžových, t. zv. za nehet, uštípnouti a zahoditi. Celkem možno říci, že olej růžový má moc ochlazovati, stahovati, mírniti všeliké záněty, odnímati horkost žaludku, krotit bolest hlavy.

Zevní i vnitřní použití:

• Růžový syrup lehce pročišťující (Syrupus rosarum solutivus)
• Růžový lektvar (Conserva rosarum)
• Růžový med (Mel rosarum)
• Voda růžová (Aqua rosarum)
• Růžový ocet (Acetum rosarum)
• Olej růžový (Oleum rosarum)
• Růžová mast (Unguentum rosarum)

(NEBOJTE, NEZBLÁZNILI JSME SE - tento text je doslovně převzat z Mathioliho herbáře ze 16. století - kap. LI. - Růže - výtah.)